Mladkov

Mladkovská vrchovina, ve které obec Mladkov leží, je nejníže položenou a nejmenší částí Orlických hor s nejvyššími vrcholy pouze okolo 700 m.n.m. Návštěvníky přitahují zejména významné geomorfologické jevy - průlom toku Divoké Orlice (u Klášterce nad Orlicí) a Tiché Orlice (u Mladkova) hřbetem Orlických hor a vytvořená údolí kaňonovitého charakteru - Zemská brána a Studenecké skály - rulové skály vzniklé mrazovým zvětráváním.
V průběhu 1. pol. 14. století byla v lese objevena ložiska kovů, což vyvolalo hornickou kolonizaci, jejímž centrem se stal Mladkov. V roce 1577 se Mladkov uvádí jako městečko, působila zde sklářská huť.
Z architektonického hlediska patří k největším hodnotám obce vedle církevní architektury zejména dřevěné lidové stavby, dochované v Petrovičkách a v jižní části Mladkova. V současné době je na seznamu nemovitých kulturních památek: kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, kamenná socha Kalvárie, Mariánský sloup.
Obec a jeho okolí skýtá pro návštěvníky řadu možností pro turistiku jak letní tak zimní. Využít lze značené turistické stezky v oblasti Vysokého kamene až k Suchému vrchu. Nad Mladkovem, cestou směrem k Vysokému kameni cca 500 m od zastávky ČD je pramen knížete Rostislava tzv. "radioaktivní pramen". Celé okolí obce nabízí dokonalé klidné a lesnaté prostředí pro odpočinek a rekreaci s možností vyjížděk do blízkých oblastí Jeseníků, Kralického Sněžníku i k návštěvě Polska přes turistickou stezku na Adamu. Územím prochází nejvýznačnější turistická magistrála Orlických hor. Zároveň leží Mladkov v sousedství střediska letní rekreace - údolní nádrže Pastviny. Mladkov je též nazýván "Českým Meranem" pro znamenitě chráněnou polohu, radioaktivní pramen a velmi příznivé podnebí. Jako příjemné a osvěžující letovisko je velmi oblíben.